od Dancek » Ned 20. Apr 2008 8:58:38
Dal jsi mi velmi zřetelně najevo, že na toto téma už se mnou nehodláš diskutovat a poslal mi odkaz, jak jsi se sám vyjádřil, k velmi zdařilému článku. I já jsem se rozhodl, že si doplním vědomosti místo ze svých knih z Tebou doporučeného článku a na diskusi už nebudu reagovat, ale po jeho přečtení nemohu jinak. Četl jsi článek který jsi mi doporučil nebo přesněji, přečetl jsi ho celý ? V počátku totiž vypadá jako by Ti s vysokou průbojností dával za pravdu, ale když čteš dál .......... Shodneme se však alespoň na tom, že i já považuju tento článek za seriózní a objektivní. Uvedu několik příkladů.
Jsou zde popsány metody podle balistika a matematika B. Kneubühla, jeho tabulka, dále způsob výpočtu podle TKO (Taylor Knock Out) a k těmto metodám je autorem učiněn závěr, cituji :
Všechny tyto způsoby určování účinnosti střeliva jsou sice hezké, ale současně jaksi nic neříkající. Jejich společným problémem je, že nikdo pořádně neví, jak se všechny tyto vlastnosti doopravdy projevují v účinnosti střely. Konec citátu.
Že považuješ hodnocení podle TKO za jediné správné a autor za nic neříkající, nebudu komentovat.
To, že další hodnocení podle objemu střelného kanálu řadí Tebou preferované ráže 7,62 Tokarev a 9 mm Makarov až za 38 Special, který má podstatně menší průbojnost, také o něčem vypovídá. To proto, že Tebou preferované ráže jsou schopny vytvořit úzký a dlouhý střelný kanál, ale lidské tělo takovou délku kanálu neumožňuje, pak už je prostřeleno.
Cituji : Asi nejlepším způsobem hodnocení účinnosti střeliva přišli v devadesátých letech dva američtí balistici Evan Marshall. Konec citátu. Tolik velmi stručně autor o způsobech hodnocení.
Dále cituji : Požadavky kladené na obrannou munici jsou dva a navzájem si odporují. Na jedné straně tedy máme potřebu co nejvyššího účinku na lidský organismus, na straně druhé musí obranná munice co nejvíce šetřit okolí. Riziko poranění nebo usmrcení nezúčastněných osob po prostřelení cíle nebo po odrazu střely musí být sníženo na minimum. Z tohoto hlediska jsou nejvhodnější náboje velkých ráží s pomalými střelami, které zároveň mají dobrý účinek i podle Marshallova indexu. Jsou to např. 45 ACP, 44 Special nebo 45 Long Colt. Z hlediska samotného ranivého účinku jsou ideální vysokorychlostní obranné náboje. Je však třeba si uvědomit, že jen dva náboje středního výkonu, a to 357 Magnum a 7,62 mm Tokarev, spadají svojí rychlostí do střel 2. kategorie, které mohou mít jakýs takýs šokový účinek, jak o tom hovoříme výše. Také jsem ovšem výše uvedl, že na samotný šok se spolehnout nelze.
Na druhou stranu je třeba počítat s faktem, že čím má střela vyšší rychlost, roste také její průbojnost a to podstatně zvyšuje riziko prostřelení protivníka a ohrožení nezúčastněných osob.
Příklad 18: Jako odstrašující příklad lze uvést případ rakouské policistky, která byla napadena útočníkem ozbrojeným nožem. K obraně použila služební pistoli Glock 17 ráže 9 mm Luger a zasáhla jej celoplášťovou ogivální střelou do ramene. To útočníka v žádném případě nezastavilo, takže mu musela druhou ranou prostřelit hlavu. Bohužel byla první střelou, proniknuvší útočníkovým tělem, usmrcena žena, která se v tu chvíli pohybovala 50 m od místa incidentu.
Příklad 19: Nedávno také došlo k politováníhodné události u Českých Budějovic, kde jeden podnikatel v afektu vystřelil z pistole ráže 9 mm Luger na dva policisty stojící za sebou. Střílel šikmo zespodu, prvního zasáhl do hrudi a střela po proniknutí jeho tělem zasáhla do hlavy a usmrtila druhého. První policista zemřel v nemocnici.
Z tohoto pohledu je tedy žádoucí, aby střela zůstala v těle protivníka, popřípadě, aby v případě jeho prostřelení po jeho opuštění disponovala již jen minimem energie. Konec citátu.
Autor tedy rovněž nepovažuje za vhodné žádné vysoce průbojné střelivo.
Opět cituji : Za ideální projektil lze tedy uvést poloplášťovou střelu ve tvaru komolého kužele, neboť poloplášťové střely dosahují slušného ranivého účinku při zachování dostatečné hloubky vstřelu. Velmi dobré výsledky mají také celoplášťové střely téhož tvaru. Zde už ovšem výrazně roste zmíněné riziko prostřelení cíle (i když samozřejmě komolý kužel v těle „brzdí“ mnohem účinněji než ogivál téže ráže). Konec citátu.
Zdůrazňuji, že ze zdařilého a Tebou doporučeného článku jsem jen kopíroval, nic neupravoval, pouze některé důležité části jsem podtrhl.
Zájemcům o tuto problematiku doporučuju přečíst celý článek a udělat si vlastní názor.
Je mi úplně jedno jaké střelivo jsi se rozhodl používat nebo nosit, případné následky při zasažení nezúčastněné osoby si poneseš sám. Jen považuju za nešťastné, že tyto myšlenky šíříš na internetu, člověka který by na ně dal bys mohl udělat nešťastným.
Na toto téma už nebudu dál diskutovat.
Dancek
P.S. Nechápu, proč jsi mi poslal článek který tak hrubě napadá Tvoji teorii, nebo jsi se domníval že přečtu pouze začátek ...? Ale vysvětlovat mi to nemusíš. Můžeš sice změnit názor na dosud uznávaného autora a myslet si, že tomu nerozumí stejně jako já, ale tím nic nezměníš.